Dál, pořád dál
Komu dám
svou únavu
Jsem lodí, co nejezdí
do přístavů
Máš ponětí
co dálek uvidím
Pak vyprávím
že nad svící stín
mám blíž než třeba ty
Jdu v ústrety
vstříc plátnům zim
všem dávným tajemstvím
A jedu dál
a pořád dál
až bárka změní směr
Dá křídla svá
na jizvy ran
a vlny uklidní
Komu dám
svou únavu
když vítr zafouká
do šířky stran
Máš ponětí
co dálek uvidím
A jedu dál…